Vysoké Tatry
19. 11. 2007
Tak, konečně jsem se rozhodl napsat něco o našem výletu do Vysokých Tater. Alespoň něco málo z toho, co si po tak dlouhé době ještě pamatuji...
Do Vysokých Tater jsme se vydali v úterý 4. září v brzkých ranních hodinách z plzeňského nádraží ČD. Cesta byla dlouhá a nezajímavá. Trvala celých třináct hodin. Jeli jsme rychlíkem až do dalekého Popradu. Po dlouhé cestě jsme museli vystoupit v Žilině, protože už se ve vlaku sedět opravdu nedalo. Po příjezdu do Žiliny jsme si dali pozdní oběd, nakoupili nějaké jídlo a vzhůru na vlak. Ze Žiliny cesta uběhla rychle... Po příjezdu do Žiliny jsme zjistili, že nám ujel jediný vlak do místa našeho pobytu - Staré Lesné. Tak nám nezbylo nic jiného, než jet do Tatranské Lomnice a odtud pokračovat autobusem. I toto jsme naštěstí zvládli. Po příjezdu, spíše příchodu (vystoupili jsme dříve), jsme našli náš útulný penzion Jezerčák. Ubytovali jsme se a šli obhlédnout terén. Našli jsme pěknou restauraci s vynikajícím jídlem, ale s "teplým" majitelem. V této restauraci jsme se seznámili s našema spolubydlícíma - Jirkou a Stáňou z Pardubic...
Den druhý... Za deště jsme se vydali do Tatranské Lomnice. Po vydatné snídani v místním bufetu jsme se rozhodli, že pojedeme na Štrbské Pleso a potom uvidíme. Po příjezdu na Štrbské Pleso déšť přestal, za to ale začalo sněžit...Krátká obhlídka plesa a už vyrážíme směrem na vrchol Soliska. Bohužel sněžit nepřestávalo...Po hodině bylo sněžení stále silnější, chvílema nebylo vidět ani na krok, doprovázené silným vichrem... Z tohoto důvodu jsme se rozhodli dále nepokračovat a skončit na horské Chatě pod Soliskom - 1840 m n.m.Cestou zpět se jako tradičně vyjasnilo, tak jsme mohli pěkně naštvaní jít zpět ke Štrbskému Plesu.
Do Vysokých Tater jsme se vydali v úterý 4. září v brzkých ranních hodinách z plzeňského nádraží ČD. Cesta byla dlouhá a nezajímavá. Trvala celých třináct hodin. Jeli jsme rychlíkem až do dalekého Popradu. Po dlouhé cestě jsme museli vystoupit v Žilině, protože už se ve vlaku sedět opravdu nedalo. Po příjezdu do Žiliny jsme si dali pozdní oběd, nakoupili nějaké jídlo a vzhůru na vlak. Ze Žiliny cesta uběhla rychle... Po příjezdu do Žiliny jsme zjistili, že nám ujel jediný vlak do místa našeho pobytu - Staré Lesné. Tak nám nezbylo nic jiného, než jet do Tatranské Lomnice a odtud pokračovat autobusem. I toto jsme naštěstí zvládli. Po příjezdu, spíše příchodu (vystoupili jsme dříve), jsme našli náš útulný penzion Jezerčák. Ubytovali jsme se a šli obhlédnout terén. Našli jsme pěknou restauraci s vynikajícím jídlem, ale s "teplým" majitelem. V této restauraci jsme se seznámili s našema spolubydlícíma - Jirkou a Stáňou z Pardubic...
Den druhý... Za deště jsme se vydali do Tatranské Lomnice. Po vydatné snídani v místním bufetu jsme se rozhodli, že pojedeme na Štrbské Pleso a potom uvidíme. Po příjezdu na Štrbské Pleso déšť přestal, za to ale začalo sněžit...Krátká obhlídka plesa a už vyrážíme směrem na vrchol Soliska. Bohužel sněžit nepřestávalo...Po hodině bylo sněžení stále silnější, chvílema nebylo vidět ani na krok, doprovázené silným vichrem... Z tohoto důvodu jsme se rozhodli dále nepokračovat a skončit na horské Chatě pod Soliskom - 1840 m n.m.Cestou zpět se jako tradičně vyjasnilo, tak jsme mohli pěkně naštvaní jít zpět ke Štrbskému Plesu.